Voda vytvořila KRAS KRKONOŠ A KRKONOŠSKÉHO PODHŮŘÍ v průběhu milionů let v poměrně malých tělesech krystalických vápenců a dolomitů nacházejících se v mocném souvrství fylitů a dalších přeměněných hornin tzv. krkonošsko-jizerského krystalinika. Série nevelkých krasových těles zde vystupuje na zemský povrch ve dvou nesouvislých pruzích západovýchodního směru.
Jeskyně v nich byly nalezeny zejména v okolí Železného Brodu, Bozkova a Jesenného, Poniklé, Vrchlabí, Svobody nad Úpou a Horních Albeřic, severněji pak ještě v okolí Rokytnice nad Jizerou a Strážného. Největší z nich jsou Bozkovské dolomitové jeskyně.
BOZKOVSKÉ DOLOMITOVÉ JESKYNĚ
- se nacházejí na severním okraji obce Bozkov ve svahu plošiny Na Vápenci (485 m n. m.)
- vznikly silnou korozivní činností podzemní vody v čočkovitém tělese vápnitých dolomitů, metamorfovaných a místy
silně prokřemenělých
- tvoří dva poměrně samostatné systémy jeskynních chodeb a síní, které byly při zpřístupňování propojeny průkopy
a dlouhou štolou
- jsou v nejnižších částech trvale zaplaveny vodou vytvářející podzemní jezera, největší v Čechách
- jsou unikátní také neobvyklým rozsahem selektivní koroze stěn a stropů a ojedinělými formami těchto útvarů
- jsou celkovou délkou dosud objevených prostor - 1060 m, s výškovým rozpětím (denivelací) 43 m, nejdelšími dolomitovými jeskyněmi v České republice
- mají 350 m dlouhý veřejnosti zpřístupněný okruh s dobou prohlídky 45 minut
- mají teplotu vzduchu 7,5 - 9 °C, vlhkost 96 - 100 % a teplotu vody v jezerech 8 °C
- byly v roce 1999 prohlášeny národní přírodní památkou
DOLOMIT (vápnitý dolomit)
je karbonátová (uhličitanová) hornina tvořená směsí minerálů kalcitu (CaCO3) a dolomitu (CaMg(CO3)2 ). Vznikla přeměnou usazených vápencových hornin dávných moří za přínosu hořčíku (Mg). Dolomitové těleso v Bozkově bylo v průběhu opakovaných horotvorných procesů navíc postiženo silným prokřemeněním.
